Marcela Kaňová

Marcela Kaňová, řidička č. 193

49 let

Až desetkrát denně slýchá otázku, zda se jako žena nebojí. Občas narazí na muže, kteří podceňují její řidičské schopnosti. A někteří, jako jistý klient muslimského vyznání, s ní rovnou odmítnou jet. To je ale vše, co se dá v případě Marcely Kaňové říct k pseudoproblému “žena za volantem”.

Sympatická řidička, která se k taxikařině dostala před třinácti lety poté, co kvůli tlaku ve vysoké manažerské pozici vyhořela a rozhodla se změnit profesi, má totiž tvrdou školu. Kromě vedení lidí se může chlubit zkušenostmi závodnice ralley, jež s tímhle hobby začala už za komunismu pod Svazarmem a svého času to dotáhla na první náhradnici v prestižním závodu Camel Trophy. A navíc je svou přímou povahou typem člověka, o němž byste rozhodně neřekli, že se o sebe a své bezpečí neumí postarat.

“Není možné jezdit do práce a bát se o život. Takový přístup vás dostane. Samozřejmě ale byly doby, kdy jsem se bála,” vzpomíná Marcela na čtyři roky starou kauzu okradení a zastřelení tří taxikářů. “Policie nás tehdy neustále varovala. A jednou, když jsem před půlnocí stála na červené, mi do auta skočil muž a sednul si za mě, takže jsem ho vůbec neviděla. V té chvíli by se do mě krve nedořezal. Jakmile se ale zeptal, kolik je hodin, že potřebuje být doma do čtvrt hodiny, jinak ho manželka zabije, byla jsem v klidu,” usmívá se.

Ostatně “manželčin efekt” platí podle Marcely Kaňové pro velkou část zákazníků, kteří do vozu nasednou s nazlobenou náladou. Jako žena řidička má totiž při zvládání nepříjemných emocí výhodu. “Stačí milým ženským hlasem pozdravit, a muži zjihnou, jakoby si uvědomili, že je třeba být galantní a připravit se domů na shledání s manželkou,” hází Marcela vtipné postřehy z praxe.

Fakt, že patří k něžnému pohlaví, se jí ovšem hodí i v jiných případech. “Je jasné, že ženy raději jezdí s řidičkou, zvlášť když si večer dají lahvičku a nechtějí se už cestou domů před nikým moc hlídat. Kupodivu ale často ženu za volantem ocení i muži, kteří si prý lépe popovídají a navíc je čeká klidnější jízda,” uvádí Marcela.

Tahle přednost ale neplatí v momentě, kdy má jako zástupkyně Business třídy vázaná přísnou etiketou otevírat klientům dveře vozu a nakládat jejich zavazadla. “Většina mužů se v tu chvíli cítí degradována, a proto ani nechce, abych to pro ně dělala,” říká řidička, která se vždy snaží vycítit, co a jak klient potřebuje. A tak je to se vším.

“Moje profese vyžaduje být trochu psychologem. Poznat, kdy si klient chce povídat, kdy naopak nechce být rušen. A protože nikdy nevíte, o čem se lidi budou chtít bavit, musíte být i trochu všeználek. Cíleně se tak zajímám o aktuální dění, abych byla v obraze, ať jde o politickou situaci, nebo co je nového ve vědě,” dodává Marcela. "Nejde jen o to, abych někoho přepravila z bodu A do bodu B. Důležitý je i fakt, aby si zákazník jízdu užil."